Obcházeli jsme říční ramena zarostlá rákosem,kolem se rozkládaly louky a celkově byla krajina nádherná.Mandelíci sice zatím nikde,ale viděli jsme např. Bramborníčka černohlavého.Potom jsme se vozem přemístili kousek dál.Nedaleko se ozýval křik ptáků,které Dave okamžitě identifikoval.Vlhy pestré.Možná několik desítek jih posedávalo na nedalekém stromě.Pěkně jsme si je prohlídli a vydali se hledat mandelíka zase kousek dál.Procházeli jsme kouzelnou krajinou okolo Žitavky.Kilometry dlouhý a několik desítek metrů široký pás mokřadů,bažin,křovin a volné vody nám připadal jako nějaká divoká džungle!Procházeli jsme pohodlně po hrázi krásně spasené stádečkem ovcí.Co chvíli se nám zdálo,že snad někde tam v dálce na stromě by to mohl být mandelík.Ale přání bylo otcem myšlenky.Jednou nás spletla žluva,podruhé nějaký jiný ptáček.Celou cestu nás provázel křik lovících vlh pestrých.Ani už nám nepřišli nijak vzácné.Bylo ůmorné vedro,přesto jsme pokračovali v hledání.Přišli jsme až k dávno zbořenému mostu přes Žitavku.Tam jsme dali oddychovku.Domluvili jsme plán na druhý den a vydali se zpátky.Po pár stovkách metrů jsme uviděli vzácného obyvatele mokřin-Volavku červenou.Byla nádherná!Proletěla okolo nás a zmizela za hustým porostem.Ten den jsme mandelíka ani nazahlédli.Ale co,ještě máme druhý den.Uklidňovali jsme se.Vrátili jsme se k autu a vyjeli hledat nějaké pěkné místečko na spaní.Nakonec jsme se utábořili nedaleko řeky na krásné louce.Davidi měli stan,který postavili a měli vystaráno.Já chtěl dát noc pod širákem.To jsem si dal.Kvůli komárům jsem byl donucen zalézt do auta a tam strávit prakticky bezesnou noc.Jak dopadla naše výprava,jestli jsme mandelíka nakonec objevili,to se dozvíte v pokračování článku.