Zase jednou v lese

Dnes jsem si naplánoval výjezd k Mutěnicím.Ale z něho bohužel sešlo,tak vyrážím alespoň do okolních lesů.Sluníčko hřeje a vítr vcelku příjemně osvěžuje.Nikam nespěchám.Užívám si volného dopoledne a konečně solidního počasí.V lese to docela žije.Sýkorky se překřikují,do toho se o slovo hlásí brhlíci a strakapoudi.Občas si vyfotím nějaký pěkný kus lesa nebo pozoruji co že se to míhá v korunách.Mířím na svou oblíbenou paseku.Je odtud pěkný výhled směrem na Ždánice a Ždánický les.

To bych ani nebyl já,abych nevyužil prvního pařezu k posezení a svačince.Sedím,koukám,poslouchám a je mi fajn.Přes paseku přelétají brávníci.Usedají na nedaleko stojící dub a krmí se plody ochmetu.Snažím se je vyfotit.moc se mi to nedaří.Přesto získávám svou první fotku tohoto druhu.

Ani se mi nechce se zvedat,ale čas mě trošku tlačí,tak pokračuju v cestě.Na té je tolik blata,že mám za chvíli desetikilové boty.Co bych neudělal pro fyzičku?!Všude kolem jsou stopy po zběsilé těžbě.Paseky přibývají kosmickou rychlostí.Zejména v posledních letech je to nářez.Tak hledím do korun a vyhlížím nějaké ptáčky.Někde tam jsou.Ale hrají se mnou svou oblíbenou schovávačku.

.

Pomalu přicházím až na místo,kde jsem objevil zatím největší stromy v našem okolí.Jsou to mohutné buky poseté spoustou rytin od rádoby romantických milenců.Každý rok zde hnízdívá Datel černý.V korunách některých buků jsou umístěny veliké budky pro sovy.Ideální pro puštíky.Pro mě příležitost k dalšímu posezení pod mohutnou korunou.Někde v dálce se ozývají krkavci.Romantika!!!!!!

Po chvilce to otáčím a mířím pomalinku zpátky.Tentokrát je to proti slunci,takže toho moc nevidět.Zato slyším křivky.Ještě tu tedy zůstávají.Modříny jim nabízí potravy dost a dost.Párek křivek usedá nedaleko.Je to v protisvětle.Fotím,ale je to spíš obrys než nějaká bůhví jaká fotka.

Při další cestě toho už moc zajímavého nevidím.Na krátkou chvíli vidím krahujce.Je to jen okamžik a je pryč.Čas se naplnil.Doma už mě čekají takže hurá na oběd!!