Večer lelek,ráno dudek!

Včera odpoledne jsem jen tak marně přemýšlel kam vyrazit. Autobusy v sobotu u nás jezdí s podobnou frekvencí, jako někde na Kalahari! Žádný trošku dobrý spoj jsem nenašel a vypadalo to na obligátní okruh Sobůlským lesem. Nakonec je všechno jinak. Domlouvám se přes icq s Davem.Jede i se ženou přenocovat do Bzenecké Doubravy. Paráda, staví se pro mě a vyrazíme poslouchat lelky! Sbalím si saky paky a už jsou tady. Po cestě nabíráme Ondru a hurá na Bzenecko. Rozhodujeme se přespat u odpočivadla na okraji paseky.

Hned prvním opeřencem kterého vidíme je bělořit šedý. Krásně vybarvený sameček a opodál hned samička. Hodnou chvíli pozorujeme jak loví v nízké trávě hmyz společně se skřivany lesními. Je pozdní odpoledne a tak domlouváme plán na zbytek dne. Vyrážíme na rybník. Je to větší rybník, který je téměř obklopený lesem. Pozorujeme tady spoustu labutí velkých a běžné druhy kachen. Zajímavější jsou rybáci obecní, kteří v hojném počtu obsadili umělý hnízdní ostrůvek. Nad hladinou poletují také rybáci černí.

Obcházíme podmáčená pole a z rákosin uslyšíme postupně všechny tři cvrčilky, spoustu rákosníků proužkovaných, rákosníky velké i obecné. Naprosto dominantní zvukovou kulisu ale tvoří žáby! Ten hukot tisíců žabích hrdel je neuvěřitelný. Pokud jsme si mysleli, že bychom mohli zaslechnout nějaké potencionální chřástaly, tak ted už si to nemyslíme.

Snažíme se podle hlasů určit určit žáby. Samozřejmě převládají skokani, ale slyšet jdou i ropuchy, rosničky a zvláštní hlas blatnice skvrnité. Už je téměř tma, tak míříme zpátky k autu. Klopýtáme nočním lesem, ale všechny překážky statečně zvládáme a bez ůrazu přicházíme na paseku. Tady se naplnil hlavní cíl naší výpravy! Nedaleko nás, se ozývá cvrčení lelka. S nadšením nasloucháme jeho vpravdě exotickému hlasu a snažíme se určit, odkud se přesně ozývá. Kupodivu se nám to daří. Pozorujeme lelka sedícího na konci větve necelých pět metrů od nás. Občas vzlétne,zaloví a vrací se na své stanoviště. Krásné pozorování! U auta si chystáme nocleh. Dave s Luckou spí  v autě a já s Ondrou ve stanu. Nastává jedne z nejhezčích fází výpravy. Sedíme na karimatce, popíjíme červené víno, vykládáme a do toho se ozývá cvrčení lelka. Spát jdeme hodně po půlnoci! Ráno nás naopak budí dudání dudka chocholatého. Co víc si přát?

Dnešní dopoledne bychom rádi strávili na Mutěnických rybnících. Počasí je všelijaké, ale riskneme to. Lucka je unavená a zůstává v autě. Na rybnících je spousta vody, ale také ptáci samozřejmě. Velkou radost nám dělá proletující volavka červená. Jinak tady loví racci chechtaví, rybáci obecní (na Jarohněvickém rybníce to bylo ještě čtrnáct rybáků černých), z rákosin se ozývají rákosníci, moudivláčci, lysky a slípky zelenonohé. Na hladině rybníků jsou poláci velcí a chocholačky, kachny divoké, nějaké zrzohlávky a také pár poláků malých. Společně s nimi se drží samec poláka velkého. 

Vysoko nad náma krouží čáp černý. Svou leteckou akrobacii předvádí párek pochopů rákosních. Okolo nás proletí kvakoš noční. Posledním druhem na rybnících je pro nás pár kopřivek obecných. Potom už míříme k autu a domů. Ondra vystupuje v Dubňanech, já za vydatného lijáku v Sobůlkách a David s Luckou pokračují do Brna. Byl to ale hezký terének! Jen více takových ve společnosti dobrých přátel! Na závěr pár momentek...