Velikonoční pondělí jsem z velké části strávil u Zámeckého rybníka v Chropyni.
Je to moje zamilovaná lokalita, stejně jako celé okolí Chropyně. Počasí tentokrát neuvěřitelně vychází. Když to srovnám se včerejší slotou, je to až neuvěřitelná proměna! Ráno po sedmé hodině už stojím na břehu a pokouším se nalákat strnada rákosního na nahrávku hlasu. Netrvá nijak dlouho a už okolo mě poletuje jeden nazlobený fešák. Sedá si neustále na prakticky nefotitelná místa, kdy mi ho neustále zakrývá nějaká část rákosu. Co by člověk v takové chvíli dal za možnost manuálního ostření!
Tady jeden daleký zpěvák..
A jeden, kdy mi sedl blíž, ale aparát si s tím bohužel nedokázal poradit :-(
Hladina rybníka je jako každý rok pokryta racky chechtavými, kteří pro kované Chropyňáky tvoří neodmyslitelný kolorit města. Racci jsou soustředěni zejména na větším, ze dvou ostrůvků na rybníce. Vduch je naplněn jejich křikem a sluníčkem, je tady opravdu nádherně!! Fotím přes rybník zámek, který dal tomuto místo jméno. Fotka je taková nijaká, tak jsem ji hodil do černobíla a hned se mi líbí víc!
Na hladině rybníka je k vidění pestrá ptačí směs! Nejpočetnější jsou samozřejmě rackové, dále spousta lysek a potápek roháčů. Bohužel břehy jsou celkem vysoké a ptáci daleko, takže fotím spíš takové dokumentačky s nadhledu.
Lyska černá, běžná snad na každé louži...
Mám velkou radost, z počené populace potápek černokrkých. Na celém rybníce jich je minimálně dvacet. Tento druh v minulých letech zaznamenal značný populační úbytek, takže jen houšť!!
O malý kousek dál se naparuje samec zrzohlávky rudozobé. Je to hodně daleko, ale v dalekohledu si užívám nádherných barev krásně vybarvené parádníka. Fotím, protože mi to nedá, ale chtělo by to být o takových 20 metrů blíž :-)
Početní jsou na rybníce rovněž poláci velcí a chcholačky. Velcí poláci jsou blíž, tak je dokumentačně fotím. Je to sice běžný druh, ale mě se zrovínka tihle ptáčci moc líbí!
A ještě samečci zvlášť...
Nad rybníkem loví jedny z prvních letošních vlaštovek. Jaro už je prostě v plném proudu! Jeden z racků pluje opodál a křičí co mu síly stačí!
Radost mi dělá skupinka lžičáků pestrých. Jsou téměř uprostřed rybníka. Čtyry páry těchto podivných ptáků, se zobákem jako lžíce na obouvání bot. Fotky jsou to opravdu brutální, ale na jedné nich je kupodivu dobře patrné, že není zobák, jako zobák!
Ještě pokus o uměleckou vložku-fotka rákosu se zámeckým pozadím.........
Po cestě od rybníku se mi na mušku fotoaparátu dostala ještě červenka a samička rehka domácího..