Poslové zimy

Tak jsem se zase po čase dostal do terénu.Odpolední obloha už sice není jasně modrá jako dopoledne,přesto se na Mutěnické rybníky moc těším.Je právě to období,kdy se na rybnících může objevit prakticky cokoli.Ale taky nemusí.To je bohužel můj dnešní případ.Při první zastávce u Jarohněvického rybníku pozoruji se zajímavějších druhů snad jen asi dvacítku racků bělohlavých.Jsou tu volavky bílé a dvacítky hus velkých.Pokračuji na rybníky a jsem celkem napjatý co bude.

No napínat vás nebudu.Moc toho nebylo.Nejpočetnější jsou racci chechtaví.Mezi nimi vynikají mnohem větší rackové bělohlaví.Je tu několik vypuštěných rybníků,ale mimo dvou vodoušů kropenatých žádný bahňák.Zato volavky bílé a popelavé jsou tu po desítkách.Z bahna odlétá osm čírek obecných.Dál dalekohledem pročesávám bahno,ale nic dalšího nevidím.Nad hlavou se mi ozývají známé,přes to dlouho neslyšené hlasy.Na obloze letí v dlouhém rozvolněném hejnu takové čtyři stovky havranů.Tak to už nám tu zimu nikdo neodpáře!Hejna havranů pro mě byli vždycky předzvěstí zimy.No letos to není jiné.Radši bych sice nějaké severské kačky,ale nic.Stačil by nějaký hohol nebo hvízdák.ale musím si nechat zajít chuť.Zatahuje se a začíná být celkem chladno.Smutnou podzimní náladu podtrhuje táhlé volání žluny šedé z nedalekého lesa.Chvíli ještě pozoruji krahujce a jeho neůspěšné útoky na proletující špačky a potom už mířím k domovu.