Jen na hodinku...

 Dnes odpoledne se stalo něco dlouho nevídaného-vyšlo sluníčko.Po několika dnech inverze je to jako zázrak.Toho musím využít,říkám si a po cestě z práce se těším,že si na chvilku zasednu do krytu a zkusím zase něco vyfotit.Můj digitál zřejmě dosluhuje,tak jsem si prozatím vypůjčil jiný.A docela mi to focení znechutilo.Nebudu konkretizovat o jaký šlo fotoaparát,ale jeho neskutečně pomalé ostření i za dobrého světla,mě bude strašit asi ještě ve snu.Ptáci létali před kryt a já se zoufale snažil zachytit je ve výhodné pozici.Bohužel,na většině fotek není nic,co by stálo za zveřejnění.Nakonec jsem vybral dvě,které přece jen celkem vyšly!Na první je portrét strakapouda velkého a na druhé vrabec polní.