Houkání a bubnování...

Je pátek a my s Ondřejem vyrážíme po roce na monitoring sov a šplhavců.Je to akce pořádaná Jihomoravskou pobočkou ČSO.Před rokem jsme mířili do Chřibů a letos je před námi úkol trošičku zmapovat Ždánický les.Sraz máme po čtvrté hodine v Bučovicích.To se sice lehce řekne,jenže Ondra monitoruje  strakapoudy na Pálavě a tak to samože nestíháme.Do Bučovic dorážíme až po půl sedmé.Všichni jsou už v terénu a my musíme na Jitřenku pěšky.

Jitřenka je bývalý pionýrský tábor a  tam máme domluvené ubytování.Podle jednoho místního pivem posilněného maníka,je to na Jitřenku asi tři km.To by nebyla taková hrůza.Dotyčný nás doprovodil až do Klobouček,přidal rady na cestu a povídá"Ještě asi tři kilometry a jste na Jitřence!"No fajn,takže ještě jednou.Procházíme už téměř za tmy okolo hájovny a když vidíme světla v lese,bláhově se domníváme,že to je cíl naší cesty.Ale houby.Z nějaké staré dílny vychází člověk v kovářské zástěře a s úsměvem nás posílá na správnou cestu.Na cestu přidává informaci o vzdálenosti osady.Ano,jsou to ještě tři kilometry.Parádička,tak to bude nakonec slušná procházka!

Už za tmy zkoušíme na nahrávku vyprovokovat nějaké sovy. Okamžitě reaguje puštík obecný.Ale radost nám nedělá.Ondra právě zjistil,že postrádá stativ.Naposledy jsme ho viděli ve vlaku.Tak to nepotěší.Kolega to nese statečně a neuroní ani slzu!Konečně přicházíme na Jitřenku.Tam nás parta mladíků naviguje k chatkám určených pro ornitology.Sednem na na verandu a ještě v noci se nám ozývají dva puštíci.

Po příchodu kolegů dáme krátkou řeč,ubytujeme se a jde se spát.Ráno nás čekají šplhavci.Noc proběhla v pohodě a ráno se dělíme na tři skupiny.Každá má za úkol prozkoumat jinou část Ždánického lesa.My jsme vyrazili čtyři.Autem nás kolega Leoš zaveze na danou lokalitu a odtud pokračujeme po vlastních.Jde s náma Ondra a Roman.Cesta nám ubíhá i přes počasí,které není zrovna vhodné na výlety.Zapisujeme si každý viděný druh a všechny šplhavce.Potěší nás žluna šedá a strakapudi prostřední.Po poledni přicházíme k vytoužené hospůdce.Tetelíme se blahem v krbem vytápěné místnosti,dáme kafe,pivko,cigáro přímo z udírny.....No co si budem vykládat,nejlepší část naší výpravy!Hospůdka se jmenuje Jalový dvůr.Mají tu koně,ovce,osly a také lamu.Naprostá pohodička uprostřed lesů.Ani se nám nechce pokračovat,ale nedá se nic dělat.Takže hurá do lesů a pokračujem.Chvilku jsme se motali po lese,ale cestu jsme našli.Z nebe na nás padají kroupy a já to od kamarádů pěkně schytávám.Může za to moje ctěné příjmení.Pomalinku se blíží pátá hodina odpolední.To je doba návratu na základnu.Jsme zvědaví s čím se vrátí ostatní.Takovým tajným přáním celé akce je zjistit strakapouda bělohřbetého.My jsme teda to štěstí neměli.Když o páté dorážíme na Jitřenku,dozvídáme se,že jedna skupinka opravdu bělohřbeťáka objevila.Takže hlavní cíl byl naplněn.Oslavíme to šunkofleky,které přijdou opravdu vhod!

Je čas vyrazit domů.Máme ještě naplánovanou na neděli kontrolu modráčka u Dubňan.Bylo by fajn,kdyby zahnízdil.Loučíme se a  koná se závěrečné společné focení.Leoš nás hodí do Bučovic na vlakáč.Máme ještě hodinku čas,posedáváme v čekárně a ptáme se chlapíka který prodává lístky,jestli by se ještě nedalo něco udělat s tím ztraceným stativem.A světe div se,panáček v uniformě sáhne za skříň a co nemá?!Ondrův stativ.Tak nakonec to skončilo přesně tak jak mělo!Bělohřbet i stativ se našel a my můžeme s čistým svědomím domů.