V posledních dnech své dovolené jsem se konečně dokopal k nějaké akci a vybudoval si kryt na focení vodních ptáků u jednoho mělkého rybníka. Předesílám jen, že fotky bekasin a vodoušů z předchozých článků, jsou rovněž odtamtud. Dlouho jsem si s tou myšlenkou pohrával a dlouho zejména díky mojí lenosti :-) , zůstávalo pouze u myšlenky. Nakonec jsem vyrazil, kryt během hodinky vybudoval a ještě týž

Vodouš bahenní (Tringa glareola) je středně velký druh bahňáka z čeledi slukovitých. Podobá se vodouši kropenatému, je však světlejší, kresba hřbetu a křídel je výraznější, ocas je jemněji proužkovaný, hruď a boky řidčeji čárkované, nadoční proužek sahá až za oko, nohy jsou žlutavě zelené. V letu má světlou spodinu křídel. Mladí ptáci jsou svrchu silně světle tečkovaní, hruď mají jemně čárkovanou.

Bekasina otavní je jedním z našich nejkrásnějších bahňáků. Má sice zavalitější tvar těla, jako většina jejich příbuzných, přesto její nádherné zbarvení z ní dělá ptáka ohromě fotogenického. A věřte mi, že je toto zbarvení v prostředí, ve kterém se bekasina vyskytuje, taky skvěle maskovací. Jelikož je bekasina bahňákem se vším všudy, spatřit ji můžeme zejména na bahnech vypuštěních rybníků, kde