Za oknem iverze jako hrom a já se probírám fotografiemi, které jsem pořídil při naší podzimní návštěvě národního parku v Hortobágy.  Trošičku na mě z té podzimní mlhy padá depka, tak si aspoň takhle připomínám naší se vším všudy vydařenou výpravu.

Je mi jasné, že kouzlo těchto fotek na mě dýchá právě proto, že jsem tam byl a měl možnost nasávat tu úžasnou atmosféru, kdy byl vzduch provoněný

Moc se mi tento článeček psát nechtělo. Jestli mě paměť neklame, tak už jsem tady před nějako dobou vrabčí krásu opěvoval. Ale nedá mi to. Jelikož jsem už zahájil krmítkovou sezonu, něco málo jsem stihl nafotit. A světe div se. Minulou zimu jsem se celkem marně snažil vrabce polní dostat ne větvičku, na které bych si je pěkně nafotil. Tentokrát je vše jinak. Vrabci pozují stejně ochotně, jako svého

Tak jsme se dočkali! I letos vyrážíme do Maďarského národního parku Hortobágy. Letos ovšem s tím rozdílem, že jedeme na podzim. Naším cílem jsou zejména tísicihlavá hejna jeřábů popelavých, kteří se ve zdejší pustě shromažďují před odletem na svá zimoviště. Není to tak dlouho, co byl hlášený stav snad sto tisíc jeřábů. To by bylo, aby jich na nás pár tisíc nepočkalo! Poslední domluvy a instrukce

Tak jsem se po  dlouhé době dočkal! Očekávaná výprava za ornitologickými zajímavostmi Jižní Moravy, spojená s oslavou narození Davova syna začíná! Je čtvrtek a Davova kára nás veze směrem Lednické rybníky. Ještě nevíme, jestli se nám letos podaří ubytovat se na teréní stanici u Lednických rybníků. Nemám už číslo na správce, tak to budem muset risknout k němu domů. Po cestě se zastavujeme na

Dnešní článeček věnuji pro mě adrenalinovému focení v parcích, či na jiných veřejných prostranstvích. Občas se vyplatí každému fotografu živé přírody, navštívit právě park, nebo třeba nemocniční zahradu. Ptáků tam bývá většinou dosti a obrovskou výhodou je to, že jsou mnohem méně plaší, než jejich příbuzní v lesích. 

Proč v úvodu píšu o adrenalinovém focení a vzápětí plácám cosi o parcích

Na uplynulý víkend, jsme plánovali noční přespaní na NPP Váté písky. Jako už několikrát jsme se chtěli v noci zaposlouchat do cvrčení lelků a zpěvu skřivanů lesních. Jenže počasí se postavilo proti nám! V sobotu od časného rána prší a nikdo z nás se nedokáže rozhodnout, jestli pojedeme, nebo se na to vykašlem. Naše bezmála tříhodinové chatování na skypu, silně připomíná rozhovor žáků hodně zvláštní

V poslední době jsem se nikam nevypravil a dny jsem si krátil zejména pokusy o nafocení budníčka většího.Moc jich letos v okolí není, tak jsem se za ním vyvypravil na jednu paseku, kde ho slýchávám každoročně!

I letos tu jeden horlivá zpěvák na mě čekal. Lákal jsem ho na nahrávku se střídavými úspěchy. Pár fotek vyšlo, i když jsem si je představoval maličko jinak! Přesto jsem za tyto fotky

Včera jsem navštívil Mutěnické rybníky. A dnes vám z nich předkládám pár foteček. Než se mi kompletně zavařil můj stařičký kompakt, zkoušel jsem to na voru, ale výsledek byl nevalný. Asi po dvou hodinách mi kompakt začal stávkovat a já byl v koncích. Tak aspoň dvě vorofotečky...

Skokan hnědý se vyhříval na sluníčku...

 Ano přesně tak,dnešní krásné jarní dopoledne jsem strávil focením  budníčků. Respektive jsem se pohyboval po sadech,pasekách a krajích lesa, kde jsem hledal teritoria budníčka menšího. Tento malý do zelena zbarvený ptáček má totiž na jaře tu výhodu, že se dá velice snadno nalákat na hlasovou nahrávku. Srdnatě potom hledá soka, který mu drze vniknul do teritoria. Samozřejmě se to ani

To co mi na začátku přišlo trošičku jako fantas, jsem včera zrealizoval. Vyplul jsem na rybnících s fotovorem. To je taková šikovná věcička, která umožňuje focení vodních ptáků na hladině v jejich přirozeném prostředí. Fotovory a jejich výroba byla na netu popisována již tolikrát, že já to rozebírat nijak zvlášť nebudu.

Přidám jen jeden odkaz, pro představu, jak takový vor vlastně funguje.