Tak tenhle trapas se nám stal při předloňském sčítání vodního ptactva.Jelikož sčítání probíhá v lednu,nepotkali jsme na našem úseku ani živáčka.Tedy až na jednu paní.Projížděla se na krásném černém koníčkovi a když jela okolo nás tak se jí Jožka zeptal,jestli by si koně mohl vyfotit.Paní souhlasila a aby řeč nestála se nás zeptala,cože tam v takové kose pohledáváme.Jožkova odpověď šokovala nejen mě.Doslova odpověděl-My si tady jen tak honíme ptáky!Paní už na nic nečekala a bez rozloučení odcválala.Teprve potom mu to došlo.Večer u pivka tahle příhoda opravdu pobavila!

No protože když jezdíte do teréno s takovýma číslama jako já,velice často se stane,že někdo prohodí takovou perlu,kterou by bylo škoda nezveřejnit!Nejsou to sice žádné inteligentní vtípky,ale v dané chvíli opravdu sedly! 

Dnes jsem po práci vyběhl na chvíli na nedaleký kopec.Doufal jsem,že někde narazím na brkoslavy ze včerejška.Ale nikde ani brkoslaví pírko!A protože svítí sluníčko zkouším fotit Bukovanský mlýn.Leží od nás vzdušno čarou řek bych tak mezi dvěmi až třemi kilometry.Na tuto vzdálenost se dá dobře demonstrovat jak příliš velké přiblížení snižuje kvalitu fotografie.Na tu vzdálenost se samozřejmě nedá

Nevím jestli je zařazení Strakapouda jižního mezi vzácná pozorování zrovna objektivní,ale každopádně je to po  S.bělohřbetém náš nejvzácnější strakapoud.Tady u nás je to na šplhavce poměrně bohaté.Vídávám všechny kromě dvou typicky horských druhů-Strakapouda bělohřbetého a Datlíka tříprstého.Jenže něco jiného je občas je zahlédnout nebo zaslechnout.A něco jiného je vyfotit.Asi by bylo nejlepší

O tomto víkendu proběhlo nejen v naší republice sčítání vodního ptactva.Sčítají se všechny druhy vodních ptáků,druhy,počty samic a samců.Pro mě to znamenalo sednout do auta a hurá do Chropyně.Mám obsazený úsek řeky Moravy od Kojetína do Kroměříže.Sčítání je organizované

 Dnes jsem přišel z práce trošku dřív a tak jsem se snažil využít ještě tu chvíli sluníčka k focení.Když je zima a sníh mám jedno takové oblíbené místečko.Jeden z místních těch rozumnějších myslivců má domek kousek od lesa.A je jeho dobrým zvykem sypat na pařezy za domem krmení pro ptáky.Soustřeďuje se tam spousta drobných pěvců.Zvonci,sýkorky,brhlíci,stehlíci,pěnkavy a příležitostně i další.Dnes

Minulý rok k nám přijel na takovou fotodovolenku můj kamarád a bývalý spolužák-Pavča.Je to samozřejmě jenom přezdívka.Pavča nebo Pávis.Víc neřeknu.On je totiž maličko háklivý na nějaké zveřejňování informací.Takže Pavča je stejně jako já velký milovník přírody a nadšený fotograf.Jeho specialitkou jsou macro fotografie hmyzu a rostlin.Rád fotí také přírodní scenérie.Takže tímto byl průběh jeho návštěvy

Řeč není samozřejmě nějaké neohlášené návštěvě,ale o ptačích hostech,kteří v zimě berou naše města,skládky a vůbec všechna místa kde je k sehnání potrava ůtokem.Tito velcí černí ptáci se rozhodně netěší velké oblibě.Jejich pověst je prostě předchází.Tito nájezdníci jsou Havrani polní.Přes jaro,léto prakticky nejsou vidět.Zase tolik jich u nás nehnízdí.Mnozí si je často pletou s vránami.Ale v zimě

Proč jenom?A proč právě vrabec?Asi právě proto,že kdybychom se zeptali na toho ůplně nejobyčejnějšího ptáčka většina lidí řekne právě vrabec.Jenže právě tenhle ptáček byl před pár lety zvolen Českou společností ornitologickou ptákem roku.Akce chtěla ukázat na to,že i tak"obyčejný" a všude hojný pták nám ubývá.Přesto je jich stále dost.Zejména na vesnici můžeme čimčarání vrabců poslouchat