Na dnešní den  bylo hlášené krásné jarní počasí! A světe div se, taky bylo. Ráno proto vyrážím k Mutěnickým rybníkům. Dlouho jsem tady nebyl a těším se jak děcko na zmrzlinu. Čekal jsem hodně lidí, ale kupodivu mám rybníky takřka pro sebe. Slunce pěkně v zádech a na vodě živo. Tak nějak jsem si to představoval! Na hladině rybníku III.Zbrod je celkem pestré osazenstvo. Vidím samečka hohola,

Dnešní den je opět jako malovaný, tak proč to nevyužít a nejít něco nafotit?! U krytu je víceméně stejná sestava jako včera. A stejně jako včera, i dnes mě sojka nenechala ji vyfotit.  Pokaždé si sedla úplně jinam a při mé snaze o její nafocení uletěla. Myslím, že zítra opět po roce zkusím vytáhnout odrazové sklo. Přece jen má být počasí zase parádní a přes sklo mě ptáci nevidí. A nevidí ani

Ano,je to tak! Sluneční paprsky při focení mají až kouzelnou moc! To ony mažou podstatnou část rozdílů v technickém vybyvení. Samozřejmě to berte s nadsázkou, ale pro nás kompaktáře, jsou podmínky pro focení alfou a omegou úspěchu! A proto,když jsem měl možnost si na dnešek vzít den dovolené, který mi jako jediný zůstal z loňského roku, neváhal jsem ani chvilku!

Ráno ještě za husté mlhy

Drozd kvíčala je nejpestřeji zbarveným naším drozdem. U nás hnízdí jen málo. Početným se stává v zimě, kdy k nám přitahují hejna zimujících ptáků ze severu. Vyjímkou nejsou hejna čítající několik desítek či stovek kusů. U nás v zimě spásají především bobuloviny, zejména jeřabiny a nikdy nepohrdnou jablky. Pro jejich pozorování je dobré na jabloni ponechat při sklizni nějaká jablíčka a pak se v

 Asi nejpočetnějším druhem na krmítku je zvonek zelený. Vždycky se přiřítí hejnko i o několika desítkách kusů a vrhnou se na krmítko. Společně s nimi přilétají často jikavci, pěnkavy obecné, vrabci a občas i dlask! Jak už jméno zvonka napovídá, je zbarven v odstínech zelené. Jeho krása vynikne zejména na sluníčku. Bez slunečního světla je to pták řekl bych tuctový. Sám jsem ho fotil snad tisíckrát,

Pěnkava jikavec je severská příbuzná naší pěnkavy obecné. Pravidelně k nám každý rok přilétají na zimu hejna ze severu. Drží se často s ostatními pěnkavovitými druhy jako jsou zvonci či stehlíci. Není vyjímkou vidět i několik set jedinců tohoto krásného ptáka. Samičky se od samečků liší méně výrazným zbarvením. Jikavec je nápadný svým vzhledem, ale v hejnech jiných druhů, jej můžeme snadno přehlédnout.

 Tak jsem se konečně dočkal! Už dlouho jsem si myslel na to, že bych mohl nafotit dlaska. Je to nádherný a velice fotogenický ptáček, kterého se mi ale dlouho nedařilo dostat před objektiv. Minulou zimu jsem ho na krmítku v lese zahlídl jen jednou, ale vyfotit se mi ho nepodařilo. Není nijak vzácný, ale ani hojný. Už při pohledu na jeho mohutný zobák je jasné, že mu žádná pecka či ořech neodolá. 

O

Název nové rubriky-Druhy na krmítku, je myslím všeříkající. Začíná opravdová zima a tak jsem se rozhodl,  že se pokusím nafotit všechny druhy, které se mi na krmítku přes zimu objeví. Mám krmítko jak v lese, tak doma na zahradě, takže uvidíme, které mi přinese větší počet druhů k zachycení. Samozřejmě nejde ani tak o kvalitu fotek, jako o počet druhů, které mi moje nejbližší okolí nabídne! 

No

V neděli jsem se konečně po dlouhé době dostal do terénu. Stačila jedna Ondrova smska a vyrážím směr Dubňany. V Kyjově mám trochu času a čekání na bus mi zpříjemní dvojice kalousů ušatých na zimovišti. Líbil by se mi nějaký i trošku níž, ale i tak mi jeden z kalousů statečně pozuje! Tak šup sem s ním...

A

Sýkora modřinka

je ze všech běžných sýkor mou nejoblíbenější! Konkurovat by jí v kráse či ladnosti mohla mezi sýkorami snad jen parukářka,ale tu já viděl jen párkrát v životě. Pokaždé, když se tahle křehká kráska zastaví na krmítku, hned je den veselejší. Její nádherné barvičky hrají na slunci a mě se nikdy neomrzí se pokoušet ji fotografovat! Myslím, že na každé fotce modřinky