Tento víkend jsem byl uvázaný u baráku jako pes u boudy. Kývl jsem na to, že budu dělat pořadatele při mistrovství ČR a SR v cyklistice, které se jelo okolo našeho domečku. Já sice kolo považuju za svého nepřítele, přesto jsem si fandění užíval! Jediný necyklista, který se mi připletl před objektiv byl tento vrabčí junior.

Tak a je to tu zase! Hortobágy. Slibuju, že dnes už je to naposledy, co se vracím k naší návštěvě N.P. Hortobágy! Třetí den jsme po ránu vyrazili do pusty poblíž vesničky Nagyiván. Vesnice leží v pustě jen pár km. vzdálená od silnice č.33, která probíhá napříč parkem. Okamžitě po odbočení se kvalita asfaltu rapidně zhoršuje. Jedeme téměř krokem a všude okolo nás zpívají strnadi luční a ozývají

Čáp bílý, tento majestátní pták, který podle staré pověry nosí děti, je v N.P.Hortobágy  velice běžný. Je to i zásluhou místních , kteří mu vytvářejí ve vesnicích spoustu hnízdních příležitostí. Největší koncetrace čápů je ve vesnici Nagyiván. Kolem hlavní ulice táhnoucí se obcí je rozeseto snad více než dvacet hnízd. Ale i všude jinde mají čápi skvělé podmínky a je jich tady opravdu požehnaně.

Druhý den vstáváme brzy ráno. Máme v plánu navštívit rybniční soustavu Halasto. Je to rozsáhlá lokalita, která má rozhodně co nabídnout! Takže rychlá snídaně, kafíčko a jedeme. Auto necháváme na malém parkovišti u zastávky vláčku, který rozváží turisty po rezervaci. My tvrdí chlapi vyrážíme samozřejmě po svých. Slunce se nebezpečně rychle rozehřívá a to je teprve ráno. Ale to nás nemůže zastavit!

 Tak jsme se po roce dočkali a vyrážíme do Maďar. Konkrétně do Hortobágy. Naše loňská návštěva nedopadla podle našich představ, takže doufáme v lepší zítřky! Jede nás pět v následující setavě-Ondra,Pavča,Dave,Martin a já. Kdo ty bejky zná, dovede si představit jak asi naše cesta probíhá. Žertíky a srandičky nemají konce! Rozhodně se nenudíme. Za všechny forky aspoň jeden! V Hodoníně nakupujeme