Takže se budu už po ixtý opakovat a navalím sem pár fotek z krytu. Nejdřív mě opět navštívil lejsek šedý.
Potom bylo na řadě v poslední době nezbytné sýkorkaření....
Dnešní odpoledne bylo teda spoň u nás takové podivné. Chvíli to vypadalo, že vyhrává sluníčko a chvílemi ho zase měly mraky na lopatkách. Prostě ani ryba, ani rak. Přesto jsem vyrazil na chvilku do krytu, bo co kdyby se tam konečně objevil dlask. Dlask se samozřejmě neukázal, za to jsem zkoušel fotit jak za slunka, tak při naprosto zatažené obloze a chvílemi jsem byl z toho nastavování fotoaparátu
To jsou oni. Teda vlastně to jsme my. Já nám říkám sýkorkáři. Myslím ty borce, co jakmile začnou ptáci létat ke krmítkům, tak se někde zamaskují a fotí a fotí. V době digitální fotografie není problém nastřílet stovky fotek za odpoledne. Navíc jak už jsem několikrát zdůraznil, pro mě nejlepší způsob jak se dostat k ptákům blízko. Jen by mi tam do frasa mohlo začít lítat i něco jiného než
Světlo stálo dneska za kopanec a já zkusil použít blesk. No, žádná sláva teda. Radši si počkám příště na sluníčko!
Dnes jen pár odpoledních snímečků z krytu....
Občas to na mě přijde. Nedá se s tím nic dělat a je to silnější než já! Ze spousty pojmenování pro tento stav, je lovecká horečka asi ten nejtrefnější. Přichází pomalu a nenápadně v době, kdy od vyfotografování nějakého solidního snímku divokého tvora v přírodě uběhla hodně dlouhá doba. Nechci tím říct, že bych vůbec kdy nějaký solidní vyfotil, ale přece........ Každý kdo se pokoušel zvířata
Středeční odpoledne si svým krásným počasím přímo říkalo o nějaký romantický výlet. Jelikož jsme toho času bez dětí, domlouváme se s mou milou na výletě na člunu. Výběr trasy a zjištění autobusových spojů je na mě. Volba padá na krásný úsek řeky Moravy, jejíž přirozeně meandrující tok se zachoval mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem. Obnažené břehy zde ukazují místy až pět metrů mocné písky.
V pátek vyrážím do Chropyně . Odvážím synáčka a při té příležitost si určitě nenechám ujít i nějakou tu výpravičku do přírody! Prší a nevypadá to, že by mělo přestat. Přesto vyrážím k Zámeckému rybníku. Poprchá a hladina rybníka je zahalena těžkými mraky. Na ní jsou jen lysky, roháči a poláci velcí. Potěší dvojice potápek černokrkých. Nad racčí kolonií se hašteří jen několik
Aby se neřeklo, že jsem na blog zanevřel, vyšel jsem si dnes odpoledne na chvilku ven. Říkám si, aspoň nějakou fotečku by to chtělo! Jenže víte jak to je. Nic není na zavolání a venku horko jak v peci! Už se těším, až mi po neděli začne dovolená. To se snad někam dostanu a hodím sem něco, co bude trochu za to stát. Dnes mi není přáno. Opeřenci jsou poschovávaní v křoví a jediná známka
Z pátka na sobotu jsem se rozhodl přespat na Mutěnických rybnících. Jelikož toho času nejsem mobilní, je to pro mě jediná možnost, jak se na rybníky dostat brzo ráno a nependlovat v tom největším horku. Ještě před odjezdem jsem se při procházce v lese setkal tváří v tvář s touhle srnou. Stačilo jemně fouknout na trávu a najednou byla téměř u mě. Nestačil jsem ani odzoomovat, takže je fotka tmavá