Tak a je to tu zase! Hortobágy. Slibuju, že dnes už je to naposledy, co se vracím k naší návštěvě N.P. Hortobágy! Třetí den jsme po ránu vyrazili do pusty poblíž vesničky Nagyiván. Vesnice leží v pustě jen pár km. vzdálená od silnice č.33, která probíhá napříč parkem. Okamžitě po odbočení se kvalita asfaltu rapidně zhoršuje. Jedeme téměř krokem a všude okolo nás zpívají strnadi luční a ozývají

Čáp bílý, tento majestátní pták, který podle staré pověry nosí děti, je v N.P.Hortobágy  velice běžný. Je to i zásluhou místních , kteří mu vytvářejí ve vesnicích spoustu hnízdních příležitostí. Největší koncetrace čápů je ve vesnici Nagyiván. Kolem hlavní ulice táhnoucí se obcí je rozeseto snad více než dvacet hnízd. Ale i všude jinde mají čápi skvělé podmínky a je jich tady opravdu požehnaně.

Druhý den vstáváme brzy ráno. Máme v plánu navštívit rybniční soustavu Halasto. Je to rozsáhlá lokalita, která má rozhodně co nabídnout! Takže rychlá snídaně, kafíčko a jedeme. Auto necháváme na malém parkovišti u zastávky vláčku, který rozváží turisty po rezervaci. My tvrdí chlapi vyrážíme samozřejmě po svých. Slunce se nebezpečně rychle rozehřívá a to je teprve ráno. Ale to nás nemůže zastavit!

 Tak jsme se po roce dočkali a vyrážíme do Maďar. Konkrétně do Hortobágy. Naše loňská návštěva nedopadla podle našich představ, takže doufáme v lepší zítřky! Jede nás pět v následující setavě-Ondra,Pavča,Dave,Martin a já. Kdo ty bejky zná, dovede si představit jak asi naše cesta probíhá. Žertíky a srandičky nemají konce! Rozhodně se nenudíme. Za všechny forky aspoň jeden! V Hodoníně nakupujeme

Včera odpoledne jsem jen tak marně přemýšlel kam vyrazit. Autobusy v sobotu u nás jezdí s podobnou frekvencí, jako někde na Kalahari! Žádný trošku dobrý spoj jsem nenašel a vypadalo to na obligátní okruh Sobůlským lesem. Nakonec je všechno jinak. Domlouvám se přes icq s Davem.Jede i se ženou přenocovat do Bzenecké Doubravy. Paráda, staví se pro mě a vyrazíme poslouchat lelky! Sbalím si saky paky

Tak se mi konečně podařilo porazit chřipku,počasí se taky umoudřilo a já se po delší době vypravil na chvíli ven.Pravda moc jsem toho nenachodil,jen jsem prošel zarostlou stráň nad domem a starý sad,ale i tak jsem rád za tu chvíli v přírodě!Hned za domem mě sameček rehka domácího upozornil svým poplašným voláním na svá mláďata.Dvě si tu klidně sedí na hřebenu střechy a čekají,až jim rodiče donesou

Sobotní dopoledne  jsem coby slamněný vdovec strávil v lese. Počasí kupodivu ucházející, tak proč si po delší době nevyrazit na chvíli do terénu! Hned za vsí na pasece jsem si všiml hnízda ve větvích jednoho stromku. Dostat se blíž je obtížné, paseka je zarostlá šípkovými keři a akáty. Z několika metrů pozoruji na hnízdě dlaska. Tak ho jen tak dokumentačně cvaknu a pokračuji do lesa.

Nedá mi to a ještě jednou se vracím ke včerejšímu článku. Komentář Ondry týkající se fotky krahujce mě přinutil znovu si fotku prohlídnout a přehodnotit. Podotýkám, že jsem byl přesvědčen o tom, že fotím jednoho dravce. Nejdřív jsem krahujce sledoval dalekohledem a potom jsem se jej pokoušel vyfotit. První fotku jsem vyfotil a pták mi zmizel ve slunci a za korunou stromu pod kterým jsem stál. Když

Dnešní teplota se vyšplhala pěkně vysoko.  A kde se nejlíp schovat před horkem? No přece v lese! V lese byl dnes příjemný chládek, byl plný jarních vůní a zpěvu ptačích hospodářů, kteří si tímto vymezují svá teritoria. Hned na kraji lesa pozoruji kroužícího krahujce. Jakmile si ho všimla ptačí drobotina, zejména vlaštovky, ženou ho tzv. sviňským letem až někam za obzor!

Dnešní nádherný jarní den jsem strávil na Mutěnických rybnících. A musím říct, že to byla správná volba. Počasí ideální, nikde ani noha, ptáků víc než dost a spousta času na tuto nádhernou lokalitu. Pozorování dnes začalo pěkně od podlahy. Nějakou chvíli pozoruji lovícího orlovce říčního. Vidím jeho úspěšný lov a za zády mi mezitím krouží luňák hnědý. Nějakou chvíli pozoruji oba dravce,